Všeobecné informace o Kanadě
Oficiální název státu je Kanada – Canada
Rozloha: 9 984 670 km2 (z toho 966 970 km2 vodní plochy)
Počet obyvatel: 33 441 300 (odhad Statistics Canada – říjen 2008)
Hustota obyvatelstva: 3,35/km2
Podíl ekonomicky činného obyvatelstva: Kanadský Statistický úřad uváděl v odhadovaných údajích z roku 2008 počet 26 925 000 Kanaďanů ve věku nad 15 let. Z tohoto počtu je v kategorii pracovních sil celkem 18 245 000 osob (67,8 % obyvatel nad 15 let); ekonomicky činných je 17 126 000 osob (63,6 % obyvatel nad 15 let). V lednu 2009 bylo v Kanadě 1 310 000 nezaměstnaných (7,2 % pracovních sil); nezaměstnanost se ve srovnání s lednem 2008 zvýšila o 1,4%.
Průměrný roční přírůstek obyvatelstva: 1,12 % (376 500 obyvatel) - z toho většina imigrací; přirozený přírůstek v roce 2008 činil 126 883 osob (364 085 živě narozených, 237 202 úmrtí).
Národnostní složení, etnický původ obyvatel
Kanadská statistika rozlišuje, zda respondent uvedl jeden nebo více etnických původů. Aritmetický součet uváděných etnických původů tak značně převyšuje jak celkový počet obyvatelstva, tak stoprocentní hranici. Čísla uváděná v přehledu níže jsou součtem odpovědí uvádějících jeden a několik etnických původů a vycházejí z celkového počtu obyvatel Kanady v době konání posledního censu v roce 2006, tzn. z počtu 32 649 482.
Celkem 58,6 % obyvatel uvedlo jeden etnický původ, zatímco 41,4 % obyvatel uvedlo více než jeden etnický původ (mezi nimi byl nejčastěji uváděn původ kanadský, britský a francouzský).
Přehled etnického původu:
- kanadský 10 066 290
- anglický 6 570 015
- francouzský 4 941 210
- skotský 4 719 850
- irský 4 354 155
- německý 3 179 425
- italský 1 445 335
- čínský 1 346 510
- severoamer. indiánský 1 253 615
- ukrajinský 1 209 085
- holandský 1 035 965
Dále s méně než jedním miliónem následují (v tomto pořadí): původ polský, východoindický (East Indian), ruský, velšský, filipínský, norský, portugalský, métiský, švédský, španělský, americký, maďarský, židovský, řecký, jamajský, dánský a rakouský. K českému původu se v roce 2006 hlásilo zhruba 80 000 osob.
Zvláštní sledovanou kategorií jsou tzv. "viditelné menšiny", mezi něž však nejsou počítáni původní obyvatelé, tzn. indiáni a inuité (eskymáci), kteří představují 3,8% kanadského obyvatelstva. Z viditelných menšin, které celkem představují 16,2% obyvatel, jsou nejpočetnější jihoasijci (1 262 900 osob), Číňané (1 216 600) a černoši (783 800); následují Filipínci (410 700), latinoameričané (304 300), jihovýchodní Asijci (239 900) a Arabové (265 500). Následují západoasijci, Korejci, Japonci a kategorie “jiné menšiny“ a “smíšené menšiny“.
Počet obyvatel Kanady řazených do kategorie “viditelné menšiny“ poměrně rychle roste, přičemž tento růst je způsoben jak imigrací, tak větší průměrnou porodností v této skupině obyvatelstva. V některých velkých městech již přitom začíná podíl viditelných menšin pomalu převažovat, například ve Vancouveru již tvoří 51% celkového počtu obyvatel a v Torontu 47%.
Náboženské vyznání (údaje z roku 2001):
- římskokatolické 12,936 mil.
- protestantské 8,654 mil.
- v tom United Church 2,839 mil.
- anglikánské 2,035 mil.
- baptistické 0,729 mil.
- luteránské 0,607 mil.
- dále presbytariánské a
- jiná protestantská
- bez vyznání 4,900 mil.
- jiná křesťanská 0,780 mil.
- muslimské (islám) 0,580 mil.
- pravoslavné 0,480 mil.
- židovské 0,340 mil.
- buddhistické 0,300 mil.
- hinduistické 0,297 mil.
- sikhské 0,278 mil.
Kanadské statistiky z r. 2001 uvádějí celkem 35 vyznání. Jako obecný trend lze označit mírný pokles počtu katolíků, podstatně větší pokles počtu protestantů a nárůst osob bez vyznání (o 43,9% ve srovnání s censem z roku 1996). Především vlivem imigrace zaznamenaly nejsilnější nárůst islám (+128,9 %), hinduismus (+89,3%), sikhské vyznání (+88,8%), buddhismus (+83,9 %) a pravoslaví (+79,9%).
Úřední jazyk a ostatní nejčastěji používané jazyky
Kanada má dva oficiální, tedy úřední jazyky - angličtinu a francouzštinu. Při sčítání obyvatelstva v roce 2006 uvedlo angličtinu jako mateřský jazyk 58% obyvatel, francouzštinu 22% a ostatní, tedy jiné než oficiální jazyky téměř 20% obyvatel.
Administrativně správní členění země, hlavní město a další velká města
Kanada se dělí na deset provincií a tři teritoria:
| provincie | hlavní město |
|---|---|
| Alberta | Edmonton |
| British Columbia | Victoria |
| Manitoba | Winnipeg |
| New Brunswick | Fredericton |
| Newfoundland and Labrador | Saint John´s |
| Nova Scotia | Halifax |
| Ontario | Toronto |
| Prince Edward Island | Charlottetown |
| Québec | Québec |
| Saskatchewan | Regina |
| teritorium | hlavní město |
|---|---|
| Northwest Territories | Yellowknife |
| Nunavut | Iqaluit |
| Yukon | Whitehorse |
Hlavní město a další velká města (census 2006):
Hlavním městem Kanady je Ottawa, která má 785 000 obyvatel. Ve statistikách je obvykle uváděno souměstí Ottawa-Gatineau (Gatineau leží na québeckém břehu řeky Ottawy a jsou v něm umístěny některé centrální federální úřady); tato aglomerace má 1 117 200 obyvatel.
Aglomerace nad 500 000 obyvatel:
- Toronto: 5 072 000
- Montreal: 3 588 500
- Vancouver: 2 098 000
- Ottawa-Gatineau: 1 117 200
- Calgary: 1 070 300
- Edmonton: 1 025 000
- Québec: 704 100
- Winnipeg: 686 000
- Hamilton: 683 500
Peněžní jednotka a její členění, používání jiných měn
Peněžní jednotkou země je kanadský dolar (CAD), který se dělí na 100 centů.
Průměrný kurs CAD k americkému dolaru za rok 2009 (dle Bank of Canada): 1 CAD = 0,938 USD
Orientační kurs CAD k české koruně (2009): 1 CAD = cca 17 Kč
Používání jiných měn než CAD není v zemi obvyklé.
Kanadské státní svátky a dny pracovního klidu s federální platností připadají na následující dny:
- 1. leden - Nový rok (New Year`s Day)
- Velký pátek velikonoční (Good Friday) - pohyblivé datum
- Velikonoční pondělí (Easter Monday) - pohyblivé datum
- Svátek královny Viktorie (Victoria Day) - 1. pondělí před 25. květnem
- 1. červenec - Den vzniku Kanady (Canada Day)
- Svátek práce (Labour Day) - 1. pondělí v září
- Den díkůvzdání (Thanksgiving) - 2. pondělí v říjnu
- 11. 11. - Den příměří - památka padlých (Remembrance day)
- 25. prosinec - 1. svátek vánoční (Christmas Day)
- 26. prosinec - 2. svátek vánoční (Boxing Day)
Obvyklá pracovní doba na státních úřadech Kanady a v bankách je cca od 9:00 do 17:00 hod., od pondělí do pátku. O sobotách a nedělích jsou státní úřady zavřeny, některé banky mají v sobotu otevřeno v dopoledních hodinách.
Prodejní doba většiny obchodů v Kanadě je od pondělí do pátku od cca 9:00 do 18:00 hod., supermarkety s potravinami a velké obchodní domy jsou otevřeny až do 21:00 hod. Většina obchodů má však otevřeno po celý týden, v neděli s kratší prodejní dobou.
Kanada ve zkratce
Kanada, po Rusku druhý největší stát světa nabízí mnoho prostoru pro relativně málo obyvatel. Většina státu je tak pokryta zachovalou přírodou, kde kromě občasných osad domorodců a dřevařů stále vládnou vlci a medvědi a kam se po většinu roku nedostane noha člověka.
Obydlený jih
Většina obyvatelstva je soustředěna do oblasti kolem hranice s USA na jihu Kanady. Je to tzv. oblast Velkých jezer a oblast kolem řeky Sv.Vavřince. V těchto končinách jsou největší města Kanady – Toronto, Montreal či hlavní město Ottawa.
Na jihozápadě, tam, kde vypínají k výšinám své vrcholy Skalisté hory, jsou další velká města: Calgary, Edmonton a především Vancouver u Tichého oceánu, které je podle několik žebříčků životní úrovně městem s nevyšším životním standardem na světě (měřeno kvalitou služeb, úrovní životního prostředí a možnostmi k výdělku).
Kanada ve své jižní části poskytuje obyvatelstvu nejen průmysl a jeho pracovní příležitosti, ale je také obilnicí Kanady. Právě zde se pěstuje většina kanadského obilí, kukuřice a jiných zemědělských plodin.
Liduprázdný sever
Kanadské vnitrozemí a daleký Sever obývají především původní skupiny obyvatelstva. Nejznámější jsou Inuité (současný název pro Eskymáky). Inutité žijí hlavně v deltě řeky Makenzie, na arktický ostrovech a na pobřeží Labradoru. Většina původních obyvatel žije v 2.250 rezervacích a hovoří 50 různými jazyky.
Historie Kanady ve zkratce
Kanada je obývána již dlouho. Prapůvodními obyvateli jsou Inuité, z Evropy dorazili před tisící lety jako první mořeplavci Vikingové.
Moderního historie Kanady se začala psát roku 1605, kdy první francouzští osadníci založili na pobřeží Nového Skotska osadu s dnešním jménem Annapolis Royal. O dva roky později sem přišli osadníci z Velké Británie. Ti založili Společnost Hudsonova zálivu, která dlouhá léta držela monopol s obchodováním s kožešinami. Soupeření Francouzů a Britů mohlo začít.
Otevřené nepřátelství mezi Francouzi a Brity propuklo na konci 17. století, kdy si obě strany navzájem začali ničit osady. Situace vyústila do Sedmileté války (1756-63) a skončila francouzskou prohrou. Silná francouzská menšina však zůstala do dnešních časů v provincii Québec.
Separatistické snahy francouzsky mluvících politiků vedou čas od času k obnovení otázky odtržení Quebecku od Kanady jako samostatného státu.
Od roku 1931 je Kanada oficiálně nezávislá na Velké Británii, uchovala si však mnoho vzájemných pojítek. Je konstituční monarchií a hlavou státu je tak stále britská královna. Zájmy koruny v Kanadě zastupuje generální guvernér (v poslední době vždy rodilý Kanaďan).
Hlavní turistické cíle
Kanada vábí turisty především na svou přírodu. Řada cestovních kanceláří přiváží klienty vyhledávacích lovecké a rybářské zážitky.
Některé turisty láká historie zlaté horečky z let 1896 – 98. Ta se odehrávala na kanadském severu v povodí řeky Yukon. Zde objevili zlato na soutoku Yukonu s říčkou indiánského názvu Králičí potok. Králičí potok brzy dostala nové jméno Klondike a na jeho březích vyrostlo divoké město Dawson City. Tisíce dobrodruhů vykonal svízelnou cestu přes zamrzlý Chilkootský průsmyk, aby zabrali nejlepší claimy. Dodnes žije oblast z časů zašlé slávy.
Největším lákadlem Kanady jsou pravděpodobně Niagarské vodopády na jižní hranici. Vede kolem nich dálnice a vyhlídkové terasy jsou lemovány turisty z celého světa.