Kanada - druhy ryb
Níže naleznete přehled sportovními rybáři nejčastěji lovených druhů ryb včetně základních informací. Nejedná se o seznam všech druhů žijících v Kanadě, ale pouze o přehled těch nejoblíbenějších a sportovními rybáři nejčastěji lovených.
Losos čavyča
Losos čavyča (anglicky "king salmon", místy nazývaný také "spring" nebo "chinook", Oncorhynchus tschavytscha) je největším z tichooceánských lososů.
Stejně jako jeho další pacifičtí příbuzní (lososi nerka, keta, gorbuša a kisuč) i kingové po vytření v řekách hynou.
Ryby, které táhnou do řek jsou dlouhé okolo metru a váží obvykle 8-12 kg, v některých řekách okolo 15 kg a některé ryby dosahují i hmotnosti přes 20-30 kg. Občas se mezi dospělé lososy táhnoucí na trdliště přimotají i nedospělí lososi čavyča o hmotnosti okolo 2 kg, kteří bývají nazýváni "jack".
Lososi táhnoucí z oceánu do řek mají stříbřité zbarvení a teprve po několika dnech pobytu ve sladké říční vodě se jejich tělo začně zbarvovat do bronzova až do červena.
Tah kingů do řek zahajuje každoročně sezónu lososů. První kingové táhnou do řek západní Kanady a Aljašky již v květnu a červnu. Teprve později začínají táhnout další druhy lososů (obvykle lososi nerka, keta, gorbuša a nakonec losos kisuč). V některých řekách (např. Fraser, Harrison) se kromě jarního tahu kingů odehrává ještě podzimní tah lososů čavyča (září-říjen). Podzimní kingové se v průběhu tahu nebarví do červena, ale do zelena až hnědozelena. Počty táhnoucích kingů jsou zpravidla výrazně nižší než počty ostatních druhů lososů a denní úlovek na jednoho rybáře se obvykle pohybuje do 3-5 ks.
Mezi oblíbená loviště lososů čavyča patří řeky Fraser, Harrison, Chilliwack, Morice, Kitimat a mnohé další.
Doporučené vybavení
Kalibr prutu a sílu návazce je třeba přizpůsobit velikosti řeky a obvyklé velikosti v místě lovených ryb (v některých řekách převažují kingové o hmotnosti 8-10 kg, v jiných se běžná hmotnost lovených ryb pohybuje okolo 15 kg nebo i více). Nástrahy je nutné prezentovat u dna, čemuž musí odpovídat jejich hmotnost, resp. potápivost šňůry.
Muškaření
- dvouruční prut AFTMA 10-12 nebo jednoruční rybářský prut 9-11 stop AFTMA č. 9-12
- naviják s kvalitní brzdou, nejméně 150 m backingu a muškařskými šňůrami - plovoucí a sinktip
- monofilní návazce 0,3-0,45 mm
- lososí mušky
Přívlač
- vláčecí prut třídy 15-30 liber, délky 2,4-3,2 m, vrhací zátěž 40-100 g
- naviják se šňůrou dlouhou nejméně 200 m (monofil 0,35-0,5 mm, případně šňůra 0,17-0,3 mm Fireline, Whiplash apod o nosnosti min. 30 liber, případně s návazcem o nosnosti 20 liber)
- nástrahy: pestré nebo lesklé plandavky, rotační třpytky, spinglow-vrtule případně imitace jiker nebo mušky. Jednou z nejčastěji používaných vláčecích nástrah jsou vrtule-spinglow nebo bobule, případně v kombinaci s jikrami či imitacemi jiker (oranžové bavlnky-yarn). Při lovu na vrtule, jikry, imitace jiker a mušky s vláčecím vybavením se používá montáže s přívěsnou zátěží resp. „bavorským dřívkem“.
Trolling na moři
Lov lososů na trolling probíhá zpravidla na plně vybavených lodích místních specialistů a rybářských průvodců, kdy veškeré vybavení včetně nástrah zajišťuje rybářský průvodce. Někteří profesionální rybářští průvodci jsou si úlovky lososů v sezóně tak jistí, že svým hostům úlovek lososa dokonce garantují.
Losos nerka
Losos nerka (anglicky "sockeye salmon", místy nazývaný také "red", Oncorhynchus nerka) je gurmány nejvýše hodnoceným druhem tichooceánských lososů a patří k nejmasověji průmyslově loveným druhům.
Stejně jako jeho další pacifičtí příbuzní (lososi čavyča, keta, gorbuša a kisuč) i nerky po vytření v řekách hynou. Ryby, které táhnou do řek jsou dlouhé okolo 50-70 cm a váží obvykle 2-3 kg, v některých řekách okolo 5 kg.
Lososi táhnoucí z oceánu do řek mají stříbřité zbarvení a teprve po několika dnech pobytu ve sladké říční vodě se jejich tělo začně zbarvovat do červena a hlava do zelena. Mlíčákům se navíc zdeformují čelisti a naroste charakteristický hrb.
První nerky táhnou do některých řek západní Kanady a Aljašky již v červnu a červenci, ale v některých řekách probíhá hlavní tah až v srpnu nebo v září. Nerky táhnou obvykle ve vysokých počtech, v některých řekách dosahujících stovek tisíc kusů. Na trdlištích (zpravidla malé potoky a ústí potoků do jezer) pak nezřídka vytvářejí doslova červený koberec a bývá zde více ryb, než vody...
V některých velkých jezerech vytvářejí nerky sladkovodní populace. Tyto ryby nazývají Kanaďané "kokanee". Kokanee nikdy nemigrují do moře - žijí v jezerech a táhnou na tření do jejich přítoků.
Nerky patří k lososům, kteří obvykle jen málo reagují na předkládané nástrahy. Především v pomalu tekoucích řekách a jezerech na mušky ani vláčené nástrahy prakticky nereagují. Právě proto se lososi nerka na mnoha řekách loví poněkud zvláštní technikou tzv. "navlékání", kdy se koncový návazec délky cca 1 m pomocí olůvka na bočním přívěsu dlouhém asi 20 cm nahazuje ke dnu přímo do míst tahu lososů. Jakou mušku použijete a zda sestavu nahazujete muškařským nebo vláčecím prutem, je v podstatě jedno. Táhnoucí nerky neustále otevírají a zavírají tlamu, do které se jim vlivem proudu nebo jejich pohybu v řece takto nastražená muška zachytí... Denní úlovek na jednoho rybáře se v případě použití této techniky může pohybovat i v řádu několika desítek kusů.
Mezi oblíbená loviště lososů nerka patří přítoky řek Fraser, Copper river a mnohé další.
Doporučené vybavení
Kalibr prutu a sílu návazce je třeba přizpůsobit velikosti řeky, síle proudu a obvyklé velikosti v místě lovených ryb (v některých řekách převažují lososi o hmotnosti okolo 2 kg, v jiných se běžná hmotnost lovených ryb pohybuje okolo 3-5 kg). Nástrahy je nutné prezentovat u dna, čemuž musí odpovídat jejich hmotnost, resp. potápivost šňůry.
Muškaření
- jednoruční rybářský prut délky 9-10 stop, třídy AFTMA č. 8-9
- naviják s nejméně 100 m backingu a různými muškařskými šňůrami, základem jsou šňůry plovoucí a sinktip, případně teeny 150 gr. a 300 gr. s krátkým návazcem
- vhodné jsou monofilní návazce o průměru 0,25-0,35 mm
- nástrahy lososí mušky na kvalitních háčcích
Přívlač
- vláčecí prut délky 2,4-2,75 m, třídy 10-20 liber, vrhací zátěž 15-40 g
- naviják se šňůrou dlouhou nejméně 150 m (monofilní vlasec 0,25-0,35 mm, případně šnůra Fireline, Whiplash apod o průměru 0,12-0,2 mm o nosnosti 20-40 liber)
- nástrahy: plandavky, rotační třpytky, případně imitace jiker nebo mušky v montáži s přívěsnou zátěží
Losos keta
Losos keta (anglicky "chum salmon", místy nazývaný také "dog" - odtud našinci převzatý název "psí losos", Oncorhynchus keta) je druhem, který zpravidla nekoná dlouhé tahy, ale tře se často na dolních tocích řek a již záhy po vstupu do sladké vody prochází jeho tělo degenerativními změnami. Patří ke kulinářsky méně oblíbeným druhům lososů.
Stejně jako jejich další pacifičtí příbuzní (lososi čavyča, nerka, gorbuša a kisuč) i kety po vytření v řekách hynou.
Ryby, které táhnou do řek jsou dlouhé okolo 60-80 cm a váží obvykle 3-5 kg, v některých řekách okolo 7-10 kg. Lososi táhnoucí z oceánu do řek mají stříbřité zbarvení, ale již po několika hodinách či dnech pobytu ve sladké říční vodě se na jejich těle začnou objevovat svislé pruhy a fialové, modré, zelené i žluté zbarvení. Mlíčákům se navíc zdeformují čelisti a odhalují se masivní zuby, podle kterých losos dostal i své jméno "dog - psí losos".
První kety táhnou do některých řek západní Kanady a Aljašky již v červnu a červenci, ale na většině řek probíhá hlavní tah až v srpnu nebo v září, případně v říjnu. Kety táhnou obvykle ve vysokých počtech, v některých řekách dosahujících tisíců kusů. Na trdlištích (zpravidla mělké zátoky řek, pomaleji tekoucí úseky řek apod) pak dosti agresivně brání svá trdla a brzy povytření hynou. Mnohdy už téměř mrtvý losos agresivně zareaguje na rybářovu nástrahu a rybář se tak dočká nepříliš vábného úlovku.
Kety patří k lososům, kteří celkem ochotně reagují agresivně na rybáři předkládané nástrahy. Často se loví i na „plavanou“ – na mušky prezentované v kombinaci se splávkem.
Denní úlovek na jednoho rybáře se může pohybovat i v řádu desítek kusů.
Mezi oblíbená loviště lososů keta patří přítoky řek Fraser, Skeena, Copper river a mnohé další.
Doporučené vybavení
Kalibr prutu a sílu návazce je třeba přizpůsobit velikosti řeky, síle proudu a obvyklé velikosti v místě lovených ryb (v některých řekách převažují lososi o hmotnosti okolo 3 kg, v jiných se běžná hmotnost lovených ryb pohybuje okolo 5-7 kg). Nástrahy je nutné prezentovat u dna, čemuž musí odpovídat jejich hmotnost, resp. potápivost šňůry.
Muškaření
- jednoruční rybářský prut délky 9-10 stop, třídy AFTMA č. 8-9
- naviják s nejméně 100 m backingu a různými muškařskými šňůrami: základem jsou šňůry plovoucí a sinktip
- monofilní návazce o průměru 0,25-0,35 mm
- nástrahy: lososí mušky na kvalitních háčcích
Přívlač
- vláčecí prut délky 2,4-2,75 m, třídy 10-30 liber, vrhací zátěž 15-50 g
- naviják se šňůrou dlouhou nejméně 150 m (monofilní vlasec 0,25-0,35 mm, případně šnůra Fireline, Whiplash apod o průměru 0,12-0,2 mm o nosnosti 20-40 liber)
- nástrahy: plandavky, rotační třpytky, případně imitace jiker nebo mušky v montáži s přívěsnou zátěží
Losos gorbuša
Losos gorbuša (anglicky "pink salmon", místy nazývaný také "humpback" nebo "humpy", čili hrbáč, Oncorhynchus gorbuscha) je druhem jehož četnost v jednotlivých letech tahu kolísá v počtech od jednotlivých kusů až po milióny kusů. Např. do řeky Fraser táhnou lososi gorbuša jen v lichých letech, kdy jich přitáhne až 40 miliónů! Gorbuše jsou nejmenším z pacifických lososů, patří ke kulinářsky méně oblíbeným a nejméně ceněným druhům lososů.
Stejně jako jejich další pacifičtí příbuzní (lososi čavyča, nerka, keta a kisuč) i gorbuše po vytření v řekách hynou a často jejich tlející těla zamořují pak okolí řek nepříjemným zápachem.
Ryby, které táhnou do řek jsou dlouhé okolo 40-50 cm a váží obvykle 1-2 kg, v některých řekách okolo 3 kg. Lososi táhnoucí z oceánu do řek mají stříbřité zbarvení, ale již po několika hodinách či dnech pobytu ve sladké říční vodě se na jejich těle objevuje fialové a zelenohnědé zbarvení. Mlíčákům se navíc zdeformují čelisti a narůstá charakteristický hrb.
První gorbuše táhnou do některých řek západní Kanady a Aljašky již v srpnu, ale hlavní tah může probíhat i v září.
Gorbuša patří k lososům, kteří celkem ochotně reagují agresivně na rybáři předkládané nástrahy. Často se loví i na „plavanou“ – na mušky prezentované v kombinaci se splávkem.
Denní úlovek na jednoho rybáře se může pohybovat i v řádu desítek kusů.
Mezi oblíbená loviště lososů gorbuša patří v září řeka Fraser a některé její přítoky.
Doporučené vybavení
Muškaření
- jednoruční rybářský prut délky 9 stop, třídy AFTMA č. 7-8
- naviják s nejméně 50 m backingu a různými muškařskými šňůrami: základem jsou šňůry plovoucí a sinktip
- monofilní návazce o průměru 0,25-0,3 mm
- nástrahy: lososí mušky
Přívlač
- vláčecí prut délky 2,4-2,75 m, třídy 10-20 liber, vrhací zátěž 15-30 g
- naviják se šňůrou dlouhou nejméně 150 m (monofilní vlasec 0,25-0,35 mm, případně šnůra Fireline, Whiplash apod o průměru 0,12-0,2 mm o nosnosti 20-40 liber)
- nástrahy: plandavky, rotační třpytky, případně imitace jiker nebo mušky v montáži s přívěsnou zátěží
Losos kisuč
Losos kisuč (anglicky "coho salmon", místy nazývaný také "silver" - odtud jeho nesprávný český název "stříbrný" nebo "stříbrňák", Oncorhynchus kisutch) je mezi sportovními rybáři asi nejoblíbenějším druhem ze všech pacifických lososů. Důvodů je k tomu hned několik - táhne v porovnání s velkými kingy v relativně vysokých počtech, táhne v podzimních měsících, když u řek již nejsou komáři, obvykle velmi agresivně reaguje na rybářem nabízené mušky a třpytky, při zdolávání patří k velmi bojovným rybám, nezřídka skáče a navíc si vstupu z oceánu do řeky relativně dlouho zachovává stříbřité zbarvení a tělesnou svěžest.
Stejně jako jeho další pacifičtí příbuzní (lososi nerka, keta, gorbuša a čavyča) i kisuči po vytření v řekách hynou.
Ryby, které táhnou do řek jsou dlouhé okolo 60-80 cm a váží obvykle 3-4 kg, v některých řekách okolo 7 kg a některé ryby dosahují i hmotnosti přes 10 kg. V některých řekách probíhá tahů kisučů několik - nejprve vstupují v srpnu do řek tzv. "letní kisuči" o hmotnosti okolo 2 kg a teprve později v září a říjnu větší ryby.
Lososi táhnoucí z oceánu do řek mají leskle stříbrné zbarvení a teprve po několika dnech nebo týdnech pobytu ve sladké říční vodě se jejich tělo začně zbarvovat do bronzova až do hnědočervena.
Tah stříbrňáků do řek končí každoročně sezónu lososů. První kisuči táhnou do řek západní Kanady již v srpnu, hlavní tah probíhá zpravidla v druhé polovině září a v říjnu.
Kisuči táhnou zpravidla ve skupinách desítek až stovek jedinců a denní úlovek na jednoho rybáře se obvykle pohybuje do 10 ks.
Mezi oblíbená loviště lososů kisuč patří řeky Fraser, Harrison, Chilliwack, Squamish, Morice, Bulkley, Kitimat, Kalum a mnohé další.
Doporučené vybavení
Kalibr prutu a sílu návazce je třeba přizpůsobit velikosti řeky, síle proudu a obvyklé velikosti v místě lovených ryb (v některých řekách převažují lososi o hmotnosti 2-3 kg, v jiných se běžná hmotnost lovených ryb pohybuje okolo 5-7 kg). Nástrahy je nutné prezentovat u dna, čemuž musí odpovídat jejich hmotnost, resp. potápivost šňůry.
Muškaření
- jednoruční rybářský prut délky 9-10 stop, třídy AFTMA č. 8-10
- naviják s nejméně 100 m backingu a různými muškařskými šňůrami: základem jsou šňůry plovoucí a sinktip, případně teeny 150 gr. a 300 gr. s krátkým návazcem
- monofilní návazce o průměru 0,25-0,4 mm
- lososí mušky na kvalitních háčcích
Přívlač
- vláčecí prut délky 2,4-3 m, třídy 15-25 liber, vrhací zátěž 15-50 g
- naviják se šňůrou dlouhou nejméně 150 m (monofilní vlasec 0,25-0,4 mm, případně šnůra Fireline, Whiplash apod o průměru 0,17-0,25 mm o nosnosti 20-50 liber)
- nástrahy: plandavky, rotační třpytky, twistery, případně imitace jiker nebo mušky v montáži s přívěsnou zátěží
Pstruh duhový
Pstruh americký duhový (anglicky "rainbow", Oncorhynchus mykiss) patří mezi Kanaďany a Američany k nejvýše ceněným úlovkům. Loví se v mnoha řekách od Vancouveru po Yukon, žije ve stovkách jezer západní Kanady a Aljašky a v průběhu posledních staletí byl vysazen do bezpočtu jezer a řek celé jižní Kanady (ale také Evropy, jižní Ameriky, Afriky, Austrálie, Nového Zélandu...).
Kromě revírů „vysaď a chyť“, kde se duháci doplňují tradičním způsobem z líhní, jsou v Kanadě dodnes revíry, kde se loví přírodní duháci. Lov přírodních ryb je zpravidla limitován celou řadou omezení, zpravidla se loví metodou "chyť a pusť".
Sezóna lovu duháků v jižní části Britské Kolumbie je od dubna do listopadu, ale v severněji položených a horských revírech od června do září. Většina rybářů loví v Kanadě pstruhy a siveny s muškařským vybavením - na suché mušky, nymfy a streamery (podle velikosti lovených ryb a charakteru vody je vhodný prut třídy AFTMA 4-7, délky cca 2,75 m, plovoucí šňůra, případně šňůra s potápivým koncem/potápivá). Volba mušek pro lov duháků je spíše námětem na disertační práci, než tématem pro několik řádek na tomto webu...
Doporučené vybavení
Muškaření
- muškařský prut 8-10 stop, AFTMA č. 5-8
- naviják s nejméně 50 m backingu, plovoucí, intermediální a potápivá šňůra
- koncový monofilní návazec 0,14-0,3 mm
- suché mušky, nymfy streamery
Přívlač
- pruty délky cca 2,1-2,75 metru s vrhací zátěží 5-20 g
- monofilní vlasce cca 0,15-0,3 mm, případně šňůry typu Whiplash/PowerPro apod. 0,08-0,12 mm
- nástrahy: plandavky (3-10 cm/5-15 g), rotačky č. 2-4, woblery délky 3-10 cm, twistery-shady...
Steelhead
Tažná forma pstruha duhového - steelhead se svým životním cyklem podobá lososům atlantským - ryby se třou v řekách a po vytření se vracejí za potravou zpět do moře, resp. do Tichého oceánu. Zpět do řek táhnou buď za potravou (lososími jikrami a malými lososy) v podzimních měsících (září, říjen, listopad) nebo za účelem rozmnožování (tah na trdliště probíhá zpravidla od února do dubna).
S ohledem na relativně malou četnost, místy až vzácnost a vysokou ceněnost steelheadů, je jejich lov spojen s celou řadou omezení a zákazů, které se na různých revírech liší.
Podobně jako lov lososů na řekách, je i lov táhnoucích pstruhů duhových - steelheadů zcela specifickou disciplínou sportovního rybolovu, která vyžaduje znalost technik lovu, dokonalé informace o revíru, obvyklých místech výskytu a především aktuálním tahu ryb. S ohledem na nepravidelnost tahu steelheadů a rychlé změny v chování ryb způsobené počasím, průtokem vody a celu řadou dalších vnějších vlivů se jedná o rybaření, které často připraví těžké chvíle i opravdovým znalcům. Lov steelheadů není snadný, jedná se o rybaření, které vyžaduje schopnost dobře nahazovat a zdolávat relativně velké ryby o hmotnosti přes 5 kg. Není to jako lov lososů keta, kdy si každý, kdo udrží prut v ruce, může chytit třeba i 50 ryb za den. Se steelheady je to zcela jinak – po několika hodinách hledání ryb a nahazování do tůní a proudů přichází jeden-dva záběry. Ale někdy také žádný, jindy může mít rybář za vycházku i 5 záběrů. Taková je realita. Rybářský průvodce umí dovést klienta na místo, kde jsou steelheadi, ale když rybář neumí dostatečně daleko a přesně nahazovat, vyjde jeho snaha obvykle naprázdno. Lov steelheadů je lovem v pravém slova smyslu a opravdové rybáře vždy nadchne.
Mezi vyhlášená loviště steelheadů patří řeka Fraser a některé její přítoky, řeky Thompson, Morice, Bulkley, Skeena a některé její přítoky, Dean, Babine, Kispiox, Kalum, Cranberry, Meziadin...
Doporučené vybavení
Muškaření
- jednoruční rybářský prut délky 9-11 stop, třídy AFTMA č. 9-10 nebo obouruční muškařský prut délky 3,5 m AFTMA 10-12
- naviják s alespoň dvěma rezervními cívkami, nejméně 150 m backingu a různými muškařskými šňůrami: základem je plovoucí a sinktip, případně teeny 150 gr. a 300 gr. s krátkým návazcem
- monofilní návazce 0,3-0,4 mm
- lososí mušky na kvalitních háčcích
Přívlač
- vláčecí prut délky 2,7-3 m, třídy 15-30 liber, vrhací zátěž 15-100 g
- naviják se šňůrou dlouhou nejméně 150 m (vlasec 0,3-0,4 mm, případně šnůru Fireline, Whiplash apod o průměru 0,17-0,25 mm o nosnosti 30-80 liber)
- nástrahy: plandavky, rotační třpytky, případně imitace jiker nebo mušky v montáži s přívěsnou zátěží
Pstruh - cutthroat trout
Duhákům velmi podobní pstruzi "cutthroat trout" (Oncorhynchus clarkii) mají na spodní straně hlavy červenou skvrnu. Obvykle se loví jedinci délky 30-50 cm, vzácněji i nad 60 cm.
Doporučené vybavení Muškaření
- muškařský prut 8-10 stop, AFTMA č. 5-8
- naviják s nejméně 50 m backingu, plovoucí, intermediální a potápivá šňůra
- koncový monofilní návazec 0,14-0,3 mm
- suché mušky, nymfy streamery
Přívlač
- pruty délky cca 2,1-2,75 metru s vrhací zátěží 5-20 g
- monofilní vlasce cca 0,15-0,3 mm, případně šňůry typu Whiplash/PowerPro apod. 0,08-0,12 mm
- nástrahy: plandavky (3-10 cm/5-15 g), rotačky č. 2-4, woblery délky 3-10 cm, twistery-shady...
Siven malma
Siven malma (anglicky "Dolly Varden char" nebo také "dolly", Salvelinus malma) je jedním z nejběžnějších druhů sivenů západní Kanady a Aljašky. Někteří přírodovědci považují malmy dokonce za stejný druh, jako je evropský siven alpský (Salvelinus alpinus), který se lovi i v arktidě severní Sibiře, Grónska a severovýchodní Kanady.
Siveni malma vytvářejí stacionární formu, která žije celoročně v řekách a jezerech i formu tažnou, která migruje z Tichého oceánu do řek. V některých řekách a jezerech se velikost lovených sivenů pohybuje mezi 20-30 cm, ale v jiných vodách se vyskytují i siveni délky přes 60 cm. Tažní siveni dosahují větších velikostí a v době tahu i vysoké četnosti.
Siven velkohlavý
Siven velkohlavý (bull trout, Salvelinus confluentus) se vyskytuje zpravidla ve stejných řekách jako siven malma. Se siveny malma bývají ostatně často zaměňováni, ale několik odlišností by zde bylo - "bull trouti" mají větší a sploštělou hlavu a větší ústa. Dorůstá větších rozměrů než siven malma - běžné jsou ryby délky okolo 50-60 cm (2 kg) a loví se i exempláře délky nad 80 cm (snad až 1 m). Charakteristickým stanovištěm těchto samotářských ryb jsou velké tůně a jámy s velkými balvany. Patří k dlouhověkým a pomalu rostoucím druhům ryb, které velmi citlivě reagují na rybářský tlak. Z mnoha míst původního výskytu zmizel nebo se stal vzácným.
Již od února se kanadští vláčkaři a muškaři vydávají v Britské Kolumbii za "menšími" salmonidy: za pstruhy „cutthroat“ a za tažnou formou sivena malma a siveny velkohlavými „bull trout“. V tomto období se loví „cutthroat a siveni“ i přímo na hlavním toku Fraseru, Copper river a v dalších velkých řekách na západním pobřeží, i v jejich přítocích (Harrison, Lillooet, Kootenai, Bull, White, Casteglar, Elk a dalších). 
Jarní přívaly vod z tajících sněhů v květnu a červnu rybaření na západním pobřeží obvykle přeruší, ale už v letních měsících, kdy se korytem Fraseru obvykle stále valí sněhová a ledovcová voda, je možné podniknout výpravy na pár přítoků, které tou dobou překypují životem – jsou totiž cílem tahu sivenů (bull-trout a Dolly Varden), kingů – lososů čavyča a lososů nerka. Protože se často jedná o vody dostupné výhradně silnou motorovou lodí, obvykle bývají břehy těchto řek liduprázdné.
Velcí sivení táhnou z Pacifiku do řek po tisících. Od poloviny června do září mohou muškaři i vláčkaři zažít opravdové rybářské orgie, kdy se hladoví siveni vrhají prakticky na vše, co připomíná hmyz, rybí potěr nebo jikry.
Průměrná hmotnost táhnoucích sivenů se pohybuje mezi 1-2 kg, ale pravidelně se loví i exempláře 4-7 kg. Siveni táhnou do horských řek na svá trdliště, kde se od října třou. Tažní siveni se loví na streamery délky 8-14 cm, v nejlepších dnech je ve dvojici možné ulovit za den i 30 kusů.
Doporučené vybavení
Muškaření
- muškařský prut 8-10 stop, AFTMA č. 5-8
- naviják s nejméně 50 m backingu, plovoucí, intermediální a potápivá šňůra
- koncový návazec 0,14-0,3 mm
- nástrahy: suché mušky, nymfy, streamery
Přívlač
- pruty délky cca 2,1-2,75 metru s vrhací zátěží 5-25 g
- smekací naviják s nejméně 100 m monofilního vlasce cca 0,15-0,3 mm, případně šňůry typu Whiplash/PowerPro apod. 0,08-0,12 mm
- nástrahy: plandavky (3-10 cm/5-15 g), rotačky č. 2-4, woblery délky 3-10 cm, twistery-shady...
Siven obrovský - namaycush
Siven obrovský - namaycush (anglicky "lake trout" nebo také "namaycush" neboli "laker", Salvelinus namaycush) je nejkrásnější rybou severokanadských a aljašských jezer. Jedná se o dlouhověké ryby, které na některých méně úživných jezerech dosahují sice délek přes jeden metr, ale také stáří přes 50 let! V mělčích a úživnějších jezerech sice siveni rychle dorůstají délek okolo 60-80 cm a jejich počty jsou výrazně vyšší než v málo úživných vodách, ale v tomto typu vod se jen zřídka podaří ulovit ryby délky nad 1 metr.
Průměrná hmotnost lovených namaycushů se pohybuje mezi 2-3 kg (50-60 cm), ale pravidelně se loví i ryby délky nad 90 cm (nad 7 kg) a největší exempláře ulovené zpravidla na trolling dosahují délky přes 110 cm.
Rybář, který se v červnu-červenci zaměří na lov těchto ryb při ústí potoků může ulovit za den i přes deset ryb délky okolo 60-80 cm. Při lovu na trolling nebo při muškaření/přívlači na hranách hloubek se jedná o jednotlivé ryby za den.
V jarních měsících (květen-červen, tření lipanů) a v závěru sezóny (září-říjen, tření síhů) se siveni z některých jezer vydávají za potravou do řek, kde žerou jikry a loví menší ryby na trdlištích. Tehdy je možné ulovit nejvíce těchto nádherných ryb.
Mezi nejlepší loviště sivenů namaycush patří jezera a některé řeky v provincii Yukon.
Doporučené vybavení
Muškaření
- muškařský prut délky 8-10 stop, AFTMA č. 6-8
- naviják s nejméně 50 m backingu, plovoucí a sinktip, případně potápivá šňůra
- koncový návazec 0,14-0,3 mm
- nástrahy: nymfy, streamery
Přívlač
- pruty délky cca 2,1-2,75 metru s vrhací zátěží 5-30 g
- smekací naviják s nejméně 100 m monofilního vlasce cca 0,2-0,35 mm, případně šňůry typu Whiplash/PowerPro apod. 0,08-0,17 mm
- nástrahy: plandavky (7-12 cm/10-30 g), rotačky č. 2-4, woblery délky 7-15 cm, twistery-shady...
Lipan
Lipan (anglicky "grayling", Thymallus arcticus) se loví téměř ve všech řekách v provincii Yukon a na Aljašce. Místy vytváří i populace v horských jezerech.
Většina rybářů loví lipany s muškařským vybavením - na suché mušky, nymfy i streamery. Ačkoli to nátuře sportovních rybářů a muškařů nezní příliš líbivě, je možné lipany v Kanadě a na Aljašce snadno lovit i na přívlač (plandavky a rotačky).
Velikost lipanů lovených v řekách a jezerech severozápadní Kanady se pohybuje zpravidla mezi 30-45 cm, jen výjimečně bývají loveny exempláře délky nad 50 cm.
Sezóna lovu lipanů je od června do září.
Doporučené vybavení
Muškaření
- muškařský prut 8-9 stop, AFTMA č. 4-7
- naviják s 50 m backingu, plovoucí, případně intermediální nebo potápivá šňůra
- koncový návazec 0,1-0,25 mm
- nástrahy: suché mušky, nymfy, streamery
Přívlač
- pruty délky cca 2,1-2,75 metru s vrhací zátěží 5-20 g
- smekací naviják s nejméně 100 m monofilního vlasce cca 0,15-0,25 mm, případně šňůry typu Whiplash/PowerPro apod. 0,08-0,12 mm
- nástrahy: plandavky (3-10 cm/5-15 g), rotačky č. 2-3
Síh - inconnu
Sheefish neboli inconnu (Stenodus leucichthys) je málo známou lososovitou rybou, příbuznou našich síhů – marén.
Vyskytuje se v řekách a jezerech Aljašky a severozápadní Kanady. Každoročně se desetitisíce těchto až 140 cm dlouhých ryb vydávají na více než 1000 km dlouhou pouť k trdlištím, která leží na horních tocích řek v povodí Yukonu.
Tvar těla, hlavy a způsob boje dal inconnu i další jméno, či spíše přezdívku – Američané je nazývají „sladkovodní tarpon“.
Inconnu se živí dravě a loví se převážně na plandavky, twistery, rippery a wobblery.
Inconnu patří k vzácně loveným rybám, jejichž výskyt a lov je opředen řadou pověstí a báchorek. Důvod je jednoduchý – o životě a tazích inconnu víme jen málo a jejich výskyt na lovištích je zpravidla krátkodobý. Sezóna jejich lovu trvá obvykle jen několik dní, nanejvýš týdnů. Pak inconnu zmizí a objeví se až za rok.
Dalton Trail Lodge je jedním z mála míst, kde je možné inconnu ulovit a zdejší průvodci, kteří mají s vyhledáváním míst jejich výskytu mnohaletou zkušenost, své hosty k inconnu dovedou. Patříte-li mezi rybáře, kteří hledají nevšední zážitky uprostřed divoké přírody a chcete-li si mezi ulovené druhy ryb přidat opravdovou raritu, pak si zarezervujte pobyt v Dalton Trail Lodge mezi 10.-25. červencem.
Štika
Kromě stejné štiky, která žije v Evropě a je i v Kanadě nejčastěji lovenou štikou (štika obecná - Esox lucius, anglicky "pike" nebo správněji "northern pike"), se v jižní Kanadě vyskytují ještě další severoamerické druhy štik, které jsou té naší velmi podobné (zpravidla jsou menší). V severněji položených jezerech východně od Britské Kolumbie se navíc vyskytují i štiky muskalungy (anglicky "muskie"), které dosahují délek i přes 130 cm.
Sezóna lovu štik v provincii Yukon je od června do září, obvykle se nejvíce štik loví v červnu a počátkem července.
Obvyklá velikost lovených štik se pohybuje mezi 60-90 cm, pravidelně jsou však loveny i štiky délky 100-110 cm a jen zcela výjimečně zubatice délek nad 120 cm.
Doporučené vybavení
Muškaření
- muškařský prut délky 8-10 stop, AFTMA č. 7-9
- naviják s nejméně 50 m backingu, plovoucí a sinktip šňůra
- koncový návazec 0,25-0,4 mm s ocelovým nebo jiným nástavcem odolávajícím štičím zubům
- nástrahy: streamery napodobující kořist štik - ryby, myši a žáby
Přívlač
- pruty délky cca 2,1-2,75 metru s vrhací zátěží 10-40 g
- smekací naviják s nejméně 100 m monofilního vlasce cca 0,25-0,35 mm, případně šňůry typu Whiplash/PowerPro apod. 0,12-0,17 mm
- nástrahy: plandavky (7-15 cm/10-30 g), rotačky č. 2-4, woblery délky 10-25 cm, twistery-shady, imitace žab, myší...
Jeseter bílý
Jeseteři (anglicky "sturgeon", čti "strdžn") jsou prastarou skupinou ryb, právem bývají označováni za „živoucí fosílie“.
Tělo těchto monster dlouhých až 5 m a vážících 8 metráků je chráněno kostěnými štítky.
Ačkoli vypadá nemotorně, po záseku dosahuje jeseter překvapivé rychlosti a dovede i skákat.
Obvyklá velikost lovených ryb se pohybuje od 1 do 2,5 m (10-150 kg). V podzimních dnech není vzácností záběr i dvaceti jeseterů denně.
Většině jeseterů na celém světě hrozí vyhynutí v důsledku nadměrného lovu (kaviár) a změny životních podmínek. Jeseter bílý (Acipenser transmontanus) se v Kanadě těší přísné ochraně a jeho počty jsou stabilizované.
Jeseteři žijí při západním pobřeží Ameriky od Kalifornie až po Aljašku, do řeky Fraser vytahují od července spolu s lososy, kteří představují důležitou součást jejich potravy. Hlavní sezónou lovu jeseterů v řece Fraser je období od srpna do prosince, ale velké jesetery je možné v řece Fraser ulovit prakticky celoročně. 
Všichni ulovení jeseteři musejí být po ulovení puštěni opět na svobodu. Rybářští průvodci, kteří doprovázejí rybáře při lovu jeseterů, musí být držiteli oprávnění k jejich lovu, respektují přísná pravidla, provádějí měření, kontrolu a značkování ulovených ryb. Zatím bylo v řece Fraser označeno přes 43.000 jeseterů.
Při lovu jeseterů se používá podobné vybavení jako při rybaření na moři (big game fishing: multiplikátor a prut třídy 80 liber s několika sty metrů šňůry o nosnosti 60-80 kg (150 lbs). Jeseteři se nejčastěji loví na položenou – na kousky masa nebo na jikry lososů.
V případě lovu jeseterů a lososů s průvodcem na řece Fraser obdržíte veškeré vybavení i nástrahy na palubě lodi od Vašeho průvodce.
Jeseteři a kajakfishing
Rybářské kajaky se po roce 2000 staly populární nejprve při lovu štik, candátů a bassů. Později je zkušení kajakáři začali používat i při mořském rybolovu a ti úplně největší šílenci si dali v říjnu 2011 dostaveničko při první kajakářské expedici za jesetery bílými na řece Fraser. Od té doby počet nadšenců, kteří se vydávají ve dvojicích či trojicích na lov jeseterů z rybářských kajaků pomalu roste.
Mořský rybolov ve vodách Tichého oceánu
Okouník
Okouníků je celá řada druhů (rod Sebastes), místní název yellow-eye bass, copper-bass, black rockfish apod.)
Na jigy i pilkery se loví obvykle jedinci o hmotnosti 3-10 kg, výjimečně i větší. Místy se vyskytují ve velkých hejnech, kde se jich dají na jigy a pilkry ulovit stovky. Dorůstá délky až 1 m, ale obvykle se loví kusy délky okolo 30-50 cm, jedinci délky nad 60 cm jsou považováni za trofejní.
K lovu okouníků se obvykle používají několik metrů dlouhé návazce se systémkem několika úhoříků – gummimacků.
Okouníci yellow-eye bass mají celou řadu příbuzných druhů, které obvykle dosahují menších rozměrů (do 60 cm).
Ostny hřbetní ploutve a skřelí obsahují jed, který při poranění může vyvolat bolest nebo alergickou reakci (protijedem je tekutina z okouníkova oka).
Okouníci žijí v hejnech u dna, obvykle na hloubkách nad 50 m. Patří k pomalu rostoucím rybám, které jsou způsobem života vázány na svou lokalitu a velmi citlivě reagují na rybářský tlak. Trofejní kusy se obvykle podaří ulovit na méně navštěvovaných lovištích.
Platýs - halibut
Halibut je hlavní cílovou rybou mnoha rybářů, kteří se vydávají lovit na pacifické pobřeží Kanady a Aljašky. Není divu - lov extrémně bojovných ryb, jejichž hmotnost dosahuje i více než 100 kg je výzvou pro nadšené amatéry i pro nejzkušenější borce.
Na rozdíl od evropských (atlantických) halibutů se jejich tichooceánští příbuzní nezřídka vyskytují ve skupinách nebo hejnech. Pro velkou oblibu byli v mnoha lokalitách původního výskytu téměř vyhubeni a dnes je jejich lov omezen zákonnou mírou a počtem kusů, které si rybář může ponechat.
Halibut je dravec, kterého se obvykle podaří ulovit nade dnem, ale za kořistí vyráží i pod hladinu.
Od května do října se loví převážně na hloubce 10-60 m. S oblibou vyhledává místa s proudící vodou a písčitým dnem. Velmi rychlý a bojovný dravec. Nejbojovnější ryba, kterou je možné na pobřeží Kanady a Aljašky lovit.
Loví se především na jigy, jigheady s nastraženou gumovou nebo pravou rybou, případně na pilkery.
Špičková loviště trofejních halibutů se nacházejí především na severním pobřeží Britské Kolumbie a na Aljašce.
Hřebeník velký
Hřebeník velký (místní název ling-cod) je dravá treskovitá ryba dorůstající hmotnosti přes 50 kg. V severních částech pobřeží Britské Kolumbie a na Aljašce se běžně loví jedinci o hmotnosti 10-25 kg.
Sezóna jejich lovu začíná 1.7. a obvykle se podaří ulovit na jigy – velké twistery, gumové rybky, pilkry ev. na kusy ryb nastražené u dna.
Green ling – hezky zbarvená ryba, obvykle délky 30-60 cm.
Treska
Sculpin – vrance podobná ryba dna, obvykle délky 20-50 cm
Rejnoci – anglicky "skate" dosahují hmotnosti i přes 15 kg a obvykle je rybáři uloví spíše omylem při lovu halibutů.